Speciál: Sex, nahota a film

Málokteré téma ve filmu dokáže přilákat tolik diváků, které z filmu vytvoří v tom lepším případě kult. Ne nadarmo se říká: Zakázané ovoce nejvíc chutná. Pojďme se podívat, které filmy jsou „ovocem“ naplněny pookraj.

Nebýt Gustava Machatého a jeho Extase (1932), kde hlavní hrdinka v podání Hedy Lamarr předváděla orgasmus a hrála zcela nahá, asi by nám prvenství, tedy erotický film, vyfoukl někdo jiný. Extase se ale mimo jiné dočkala zavrhnutí papeže. A když Marilyn Monroe ve svých 29 letech předvedla nad ventilací newyorského metra své spodní prádlo ve filmu Slaměný vdovec (1955), stal se z této scény kult. Nebýt adaptací divadelních her, z filmu by asi vyprchala kdejaká kontroverzní témata. Jenže nakonec například scéna znásilnění ve filmu Tramvaj do stanice Touha (1951) byla díky cenzuře „ušmiknuta“ a kvůli náznakům homosexuality byly z filmu Kočka na rozpálené plechové střeše (1958) i tyto scény odstraněny.

Evropu ovládla se svými vnady a půvabem Brigitte Bardot filmem …a Bůh stvořil ženu (1956). V posledních dvaceti minutách filmu Milenci (1958) režiséra Louise Maleho se hlavní představitelé oddávají na tu dobu dosti kontroverzního milování ve vaně, v loďce a v posteli. V několik zemích byl film opět cenzory upraven.

V Čechách vznikla alespoň adaptace knihy Bohumila Hrabala Ostře sledované vlaky (1966), která nabízela razítkem označenou zadnici kolegyně Josefa Somra.

Čím víc se vyvíjela kinematografie, tím víc se i znázorňoval sex ve filmu. Například Bernardo Bertolucci ve filmu Poslední tango v Paříži (1972) zachytil zcela cizí lidi, kteří se oddávali vášnivému sexu, včetně análního. Není divu, námět prý vycházel přímo z hlavy režiséra, který toužil potkat neznámou ženu a oddávat se nespoutanému milování.

O největší rozruch se ale postaral první pornofilm distribuovaný v amerických kinech Hluboké hrdlo (1972). Hlavní představitelka Linda Lovelace trpí problémem dosáhnutí orgasmu, za což může umístění jejího klitorisu. Má ho hluboko v hrdle. Film dlouhý 67 minut vydělal kolem 600 milionů dolarů a stal se tak nejvýnosnějším filmem všech dob. Druhý počin režiséra Gerarda Damiana Ďábel ve slečně Jonesové (1973) byl již o něco propracovanější a působil o dost míň amatérsky. Evropskou odpovědí byla vícedílná Emmanuella (1974). Film vyprávěl o mladé modelce, která se svým tolerantním mužem tráví čas v Bankoku.

Nejvypravnějším „art pornofilmem“ se stal Caligula (1976) italského režiséra Tinta Brasse. Film vyprávějící o krutém vladaři Říma Caligulovi zachycoval římské orgie, brutalitu a násilí. V několika zemích byl přestříhán nebo dokonce zakázán.

Hitem erotických filmů je bezpochyby 9 a půl týdne (1986) s Kim Basinger a Mickeyem Rourkem. Erotické řádění této dvojce ohromilo hned několik diváků. Ono, uznejte sami. Kde jinde než v tomto filmu vám ukáží, milování na schodech za deště nebo v kuchyni za přispění naturálií. V roce 1996 přišel režisér Lars von Trier s dalším erotickým tématem. Ve filmu Prolomit vlny dovolil filmový hrdina své manželce (v podání Emily Watson) milování s jinými muži. Stejný režisér, jenž měl na svědomí film 9 a půl týdne, Adrian Lyne natočil v roce 1997 adaptaci románu Lolita. Profesor ve středních letech poznává dvanáctiletou dívku, svou životní lásku, kvůli které je schopen obětovat cokoli.

České porevoluční filmy nabízely převážně jen erotiku. To, co bylo dřív cenzurované a zakázané, najednou bylo povoleno a tak se stalo, že skoro každý porevoluční český film nabízel hlavně nahé ženy (Slunce, seno, erotika, oba díly Playgirls, trilogie Kameňák) a nahé muže (Bony a klid, opět Slunce, seno, erotika, Mandragora, a opět trilogie Kameňák). Drsné erotice v naší kinematografii se nedaří, respektive ano, v komediích a nebo vyšumí do ztracena...

V současnosti je kolem nás tolik možností, jak se dostat k „zakázanému ovoci“ (internet, časopisy, dvd a kdoví co všechno ještě), že erotika na filmovém plátně už málokoho překvapí, nemyslíte?